Všechno se dá řešit. Všechno a pokud už teď říkáte, slovo ale, já ... ale on, ono to, jenže tak je to bohužel jen zarytá výmluva. Všechno to je jen v naší hlavě. Nic není náhoda. Všechno se děje v zákonitosti toho jak a na co myslíme. Ano jsou věci, které třeba neovlivníme, ale těch je velmi málo. Když budeme teď mluvit o věcech - činech, situacích, které máme pod kontrolou myšlení tak to jsou vztahy rodinné, partnerské, přátelství. Poté práce, peníze, kariéra. Náš zevnějšek, fyzická krása, zdravé tělo, zdravá psychika, duchovní život. Tohle všechno máme pod kontrolou našim myšlením a to opravdu není málo. Je to ta největší a nejdůležitější sestava v životě.
- Asi hlavní věc, kterou bych vám mohla doporučit je ... NEPROPADAT PANICE
- Důležité je si říct ... CO MĚ NEZABIJE TO MĚ POSÍLÍ
- Pokud řešíte třeba finanční dluh, finanční problém ...
Tak tady bych vám doporučovala se nezadlužovat dál na úkor nějaké splátky dluhu. To je cesta akorát do pekla. Věřte mi, že všechno se dá řešit, všechno. Exekutory máme asi jako největší bubáky a zlosiny ve svých očích, ale na ně se nezlobte. Nezlobte se však ani na sebe, takže prosím bez výčitek k sobě a k druhým. Jediné co si musíte říct, přiznat si situaci, a říct si ANO STALO SE, ALE JÁ TO ZVLÁDNU. Musíte převzít nad tím svou zodpovědnost a nebát se. Nemyslete na okolní věci, myslete opravdu pozitivně. V životě nejste první, ani posledním člověkem, který má dluh. Důležité teď je, aby jste ten dluh neumocnovali dalším dluhem. Zkuste své vlastní rodinné výdaje omezit na zcela minimalistické výdaje. Tak si pár měsíců nekoupíte nic značkového, nebudete třeba kupovat ani drahé věci k Vánocům atd. třeba je nebudete kupovat pár let vůbec. Vánoce nejsou o dárkách, ale o zcela jiném na co díky konzumní společnosti zapomínáme.
Pokud byste se nedej Bože dostali až na ulici tak i z té ulici je cesta ven. Jak budete chtít být dlouho na ulici je jen ve vaší hlavě. Když budeme mluvit o nejčernějším scénáři. Příjdete o děti, což je opravdu až když je opravdu závažný problém, tak i to není konec světa. Vy můžete spolupracovat s mnoha organizacemi, úřady a snažit se tak, aby jste mohli mít práci a mohli začít aspoň po málu umořovat dluh. Víte každá snaha se cení a věřte mi, že sociální pracovníci děti neradi berou od rodiny a raději jsou když můžou být v s mámou a tátou, než v ústavní péči. Ústavní péče vyjde stát na neskutečné peníze. Takže říkám nepanikařte a vezměte věc zodpovědně do rukou. Všechno se dá řešit všechno.
Možná si říkáte, ale já jsem sám a nikdo mi nepomůže, tady si stačí říct ...
NIKDY NA NIC NEJSTE SAMI , je jedno jestli máte rodiče, rodinu a nebo nemáte. Někdo má a ví, že by mu rodina stejně nepomohla a je na tom stejně né li hůř než ten, kdo nikoho nemá. Ta zodpovědnost je opravdu na vás samotných.
Sami nejste a opravdu, ale opravdu se stačí obrátit na UNIVERSUM a mít víru není mít berličku. Mít víru je spíše takový přirozený proces. Je to v naší svobodné vůli, ale ta pomoc tam nahoře pro nás je. Určitě každý z nás když procházel opravdu velmi závažnou situací z které myslel, že se nikdy nedostane se náhle jakoby odnikud natáhla pomocná ruka. Buď někdo do vašeho života přišel, nebo něco se stalo, najednou se pozměnili karty. ....
Mějte víru. Mít jen víru však nestačí, musíme si začít utvářet svůj život. Když k něčemu v našem životě dojde, tak to je, že jsme buď porušili nějaký daný směr své cesty duše a vychýlili jsme se ze své osy a nebo jsme měli negativní myšlení a nebo zabředneme v jisté automatizaci a nejsme ve střehu. To se určitě také hodně lidem stalo, že jste v klidu, dlouho, dlouho, dlouho se nic nestalo, až si říkáte já se mám tak skvěle až to je podezřelé a bum co se nestane , ... malér je na světě. Musíme se udržet být pořád bdělý. Né se však bát a nic nedělat, ale neupadat do takové automatizace či jak to nejlépe pojmenovat.
A jak tedy přežít problémy? No žádný universální návod neexistuje, jen věřte, každý člověk i váš nerudný soused, praštěná učitelka, váš doktor, váš manžel, vaše babička no prostě úplně všichni od pokolení světa co život, je životem, každý procházel nějakým problémem. Řekla bych, že i problémy být prostě musí. Kdyby se nic nedělo, byla by tu šílená nuda. A navíc při každém problému dochází k jisté evoluci, měníme se, myslíme a děláme věci potom už jinak. UČÍME SE a ano i chybami se člověk učí.
TAKŽE PŘÁTELÉ HLAVU VZHURU!
Žádné komentáře:
Okomentovat